Bělušický výkon trestu

Ve 4. čísle letošního ročníku Blesku pro ženy dala čtenářkám nahlédnout do svého pracovního týdne vedoucí oddělení výkonu trestu Věznice Bělušice mjr. Mgr. Ivana Hornofová. 

Oddělení výkonu trestu má ve věznici, tedy velmi stručně řečeno, na starosti všechno, co se děje uvnitř. Ve střeženém prostoru, prostě za ploty. Pro nás jsou to ti nejbližší spolupracovníci, bez nich se prostě neobejdeme.

Nejde to při práci na podmíněném propuštění – potřebujeme vědět, jak klienta vnímají ti, kdo jsou s ním denně v kontaktu. A to jsou právě dozorci a vychovatelé. Určující je i pohled psychologů a speciálních pedagogů nebo sociálních pracovníků, cenné jsou poznatky terapeutů, kaplanů a všech dalších. V Bělušicích tvoří skvělý funkční tým. S panem ředitelem jsme měli tři schůzky. Dvě z nich byly snad desetiminutové, jedna delší. Plánovali jsme na ní případovou konferenci. Jinak jde naše komunikace právě cestou týmu mjr. Hornofové.

Na schůzce, která se objevila v jejím nabitém diáři, jsme chystali úplně novou práci. Odsouzení, s nimiž bylo možné případovou konferenci realizovat, byli rozmístěni do jiných věznic. V Bělušicích vznikl oddíl se zvýšenou ostrahou a noví odsouzení s dlouhodobými a doživotními tresty mají buď ještě hodně času anebo jejich osobnosti neodpovídají požadavkům na bezpečné podmíněné propuštěním. A tak jsme si museli říci, v čem můžeme být věznici prospěšní.

Bělušický oddíl se po rekonstrukci blíží požadavkům moderního evropského vězeňství. Alespoň v českých podmínkách určitě. A právě tým mjr. Hornofové zaručuje i skutečně odborné zacházení. Zatím se potýká se skladbou odsouzených, z nichž někteří jsou opravdu značně kriminálně infikovaní a k dosažení svých cílů využívají spíše sílu než komunikační dovednosti. Jsme rádi, že nás i k této spolupráci bělušičtí pozvali. Začínáme organizovat sociálně-terapeutické skupiny a výběr účastníků necháváme na zaměstnancích oddělení výkonu trestu. Probereme jméno po jménu, ke každému si povíme to důležité. A pak děláme, co dovedeme. Třeba zrovna ty komunikační dovednosti. Když se dozvíme něco, co může být cenné pro práci vězeňských odborníků, paní vedoucí si vždycky najde čas na krátké setkání. Nebo si napíšeme třeba whatsappovou zprávu. A my oceníme její poznatky.

Kromě odborného zacházení mají v Bělušicích pro vězně připravenou i práci, přestože je to u zvýšené ostrahy o dost obtížnější. Ale od rozjedu v loňském říjnu pracuje jeden ve skladu, další čtyři na střeženém pracovišti a další, včetně doživotně odsouzených, se chystají. A přibudou další motivační prvky. Třeba přeřazení do mírnějšího typu věznice. Jednomu se to už podařilo. A pak do nižšího stupně zabezpečení a tím třeba i zajímavé bonusy spojené s opuštěním věznice. Má to velký smysl. Každý přesun do jiného zařízení znamená, že odsouzený začíná do značné míry znovu, než jej nový personál pozná. V Bělušicích by v případě bezproblémového výkonu trestu mohl projít všemi stupni: ze zvýšené ostrahy až do nízkého stupně zabezpečení věznice s ostrahou. A věřte, že to má zvlášť u odsouzených k dlouhodobým a mimořádným trestům nezměrný význam. Ne všichni na to dosáhnou, ale tým erudovaných zaměstnanců má dostatek prostředků i zkušeností, aby vybral ty správné.

Ani sebepokrokovější ředitel by ani ty nejlepší vize nebyl schopen zrealizovat bez podpory a kooperace svých podřízených. V Bělušicích je obojí.