V Bělušicích jinak

Bělušická věznice byla první, která nás před více než rokem pozvala ke spolupráci. Týkala se případové konference spočívající v intenzivní práci s odsouzenými k dlouhodobým a doživotním trestům před podáním žádosti o podmíněné propuštění. Ředitel plk. Mgr. Ondřej Kroupa, MBA tehdy přišel s vizí navázat na úspěšný projekt Křehká šance a spojil síly odborných zaměstnanců věznice, mostecké pobočky Probační a mediační služby a nabídl participaci také OIKIA. Navázali jsme úzké kolegiální vztahy a můžeme z nich čerpat i jinde. Po roce jsme bohužel museli tuto kapitolu v Bělušicích označit záložkou a nechat ji až chvíli spát.

Změnila se totiž profilace a v Bělušicích byl zřízen oddíl se zvýšenou ostrahou. Doživotně odsouzení, zařazení ve vysokém stupni zabezpečení věznice s ostrahou, s nimiž jsme se na připravovali na další fázi projektu byli rozhodnutím nadřízeného orgánu přesunuti do jiných zařízení. Myslet si o tom můžeme co chceme, pracovat je však třeba s tím, co je. Na sever Čech přibyli jiní klienti. Odsouzení k dlouhodobým i doživotním trestům v nejtěžším typu věznice. Tým pana ředitele Kroupy a vedoucí oddělení výkonu trestu mjr. Mgr. Ivany Hornofové se musí vyrovnávat s novou výzvou – pracovat s vězni zařazenými v nejpřísnější skupině vnitřní diferenciace, často méně motivovanými a přivážejícími si z původních věznic nálepku problémových klientů. Nejednou za sebou mají napadení spoluodsouzených i zaměstnanců. Čekali jsme, že Bělušice dostanou šanci zvyknout si na nový typ odsouzených postupně. Třeba že budou vybráni ne tak problematičtí vězni a zaměstnanci i příslušníci dostanou šanci přivyknout si na nový typ klientely tak říkajíc postupně. Žádné osmělování na mělčině se však nekoná. Museli skočit rovnou na hloubku a ještě z desetimetrové věže. Plavou ovšem statečně.

"Řekli jsme jim, že v Bělušicích dostanou šanci psát svůj příběh na čistý list papíru", vysvětlil Ondřej Kroupa. "Zatím je celodenně neuzamykáme na celách a snažíme se jim vyplnit den aktivitami v rámci plnění programu zacházení", představil nám pan ředitel vizi svého týmu. Pro nové odsouzené mají připravenou práci i širokou paletu činností. Je sympatické nejen vidět, jak jdou v Bělušicích za cílem vybudovat moderní oddíl zvýšené ostrahy, který by snesl nároky evropského vězeňství 21. století a jak je neodradila ani skladba klientů, převezených zejména z moravských zařízení.

Pan ředitel Kroupa nám už podruhé nabídl konkrétní spolupráci. Protože se naše cíle potkaly, domluvili jsme se velmi rychle. A tak od příštího týdne bude OIKIA na Mostecku realizovat individuální psychoterapeutickou práci pro vybrané vězně i encounterové skupiny po vzoru nedirektivní humanistické psychoterapie Carla R. Rogerse, které jsme začali počátkem roku 2024 na Mírově. "Jsem zvyklý, že věci běží a zasahuji jen když to skřípe. Tak doufám, že se dlouho neuvidíme", rozloučil se s nám bělušický ředitel.

OIKIA chce jít cestou intenzivní kooperace s týmem odborných zaměstnanců. Viděli jsme se s doživotně odsouzenými, s nimiž jsme se potkávali na Mírově, mluvili s nimi o tom, jak vnímají nové prostředí, co je trápí, co jim chybí a také co vnímají pozitivně. Dlouho po pracovní době pípla v telefonu zpráva od paní majorky Hornofové s otázkou po zpětné vazbě. A tak jsme si zavolali a pověděli, jak odsouzení svůj přesun vnímají i co konkrétně podnikneme. Těšíme se na to. Máme pocit, že si s bělušickým týmem rozumíme a rozumět budeme. Náš cíl je totiž stejný. Směřovat k humánnímu evropskému vězeňství a pracovat s odsouzenými tak, aby jejich návrat na svobodu byl jednou pokud možno bezpečný. Pro společnost i pro ně.