Pavel Zvolánek hlavním kaplanem VS ČR

Byl jedním, z prvních profesionálních vězeňských kaplanů. Začínal jako dobrovolník v Rýnovicích, profesionálně za mříže nastoupil v roce 1998 v Českých Budějovicích. Protože se ve posledních deset let ve Věznici Valdice věnoval (dosud věnuje a bude věnovat i nadále) také odsouzeným k dlouhodobým a doživotně odsouzeným vězňům, máme několik společných klientů. A právě od nich víme, jakou důvěru, respekt i autoritu u nich má. Jinak tomu není ani u vězeňských zaměstnanců. Dokáže naslouchat, doprovázet a umí říct i jasné slovo ve chvíli, kdy je to třeba.

Na webu Vězeňské služby ČR se dočteme, že podle Pavlova přesvědčení „je klíčem k prevenci kriminality je důvěra Bohu a spoléhání na Boží pomoc ve všech situacích, které na člověka přicházejí. Duchovní služba ve věznicích by podle něj měla být postavena na empatii a podpoře bez odsuzování. ′Kaplan není terapeut, není kontrolor. Je to člověk, který zůstává, i když ostatní odejdou,′ říká Zvolánek, který se ve své nové roli chce zaměřit na personální stabilitu v kaplanském sboru, vzdělávání a další spolupráci s církvemi i neziskovými organizacemi.“

Dělal to už z postu zástupce hlavního kaplana Otty Brocha. Právě na něj jsme se s Renatou Balcarovou obrátili, když jsme uvažovali o založení OIKIA. K němu chodíme pro radu a jsme velmi vděčný za laskavé a přátelské usměrňování, které nám pomáhá posouvat se dopředu. Věříme, že přispěje  k dalšímu rozvoji duchovní služby v českých věznicích a z celého srdce mu přejeme hodně síly, zdraví, radosti a Hospodinova požehnání.